Doporučujeme publikaci: Jaroslava Vávrová : Kapitoly z minulosti Kvildy.

Každé období dlouhé historie obce Kvildy, každý důsledek dobré i méně dobré lidské činnosti byl do okolní krajiny zaznamenán.
Čas od času je užitečné podívat se, co tam bylo vepsáno...
Jaroslava Vávrová, 2005
Pláně při úpatí modrozelených hor střední Šumavy se v červenci letošního roku  přestěhovaly do nové knížky. Srdce kraje – Kvilda – bylo před druhou světovou válkou prosperujícími kulturním centrem, dnes je střediskem turistů. Celé katastrální území obce leží v Národním parku  Šumava. 

Dějiny  Kvildy (Aussergefild, 1065 m n.m.), jednoho z nejvýše položených obcí  naší vlasti, jsou v knize přehledně uspořádány do šesti kapitol, v nichž autorka vrací paměť svému  malebnému a po dlouhá léta zapomenutému kraji. Pro každé téma také vybrala reprodukce historických map, plánů a starých i současných dokumentárních fotografií.

Přínosem pro šumavskou regionalistiku tu jsou i mnohé sondy do mikrohistorie zdejšího podnikatelského prostředí, z něhož vzešly ve své době proslulé rodinné klany Strunzů (zpracovatelé resonančního dřeva – Holzwerke Adolf Strunz), nebo dvě generace potomků malíře Michaela Verderbera  (podmalby na sklo). Proskočme se spolu ještě obsahem celé publikace:

Kapitola první – Úsvit na Kvildských pláních, Johanité a těžba zlata, Kašperskohorská větev pasovské Zlaté stezky, Vznik obce Kvilda, Majitelé Velkého Zdíkova.
Kapitola druhá – Obyvatelé Kvildy a způsob jejich života, Vývoj počtu obyvatelstva, Samospráva obce a politické strany, Zaměstnání, spolkový a společenský život, První světová válka, vznik republiky a krize let třicátých, Svědkové víry, Škola, učitelé a žáci.
Kapitola třetí – Hospodářství Kvildy, Zpočátku byli všichni zemědělci, Les, dřevo a jeho zpracování, Kovářské řemeslo, O starých sklářských hutích, obrázcích na skle a majolice, Kamenictví, Papír z Františkova, Využití vodní energie, Spojení se světem.
Kapitola čtvrtá – Nacionální socialismus a jeho následky
Kapitola pátá – Kvilda dnes
Kapitola šestá – Bučina, zaniklá obec širokých rozhledů.

Přílohy: Chronologická tabulka místních událostí 1318 – 1950, přehled vývoje názvu lokality i obce, přehled průmyslových závodů, řemesel a služeb v letech 1938 – 1945, ukázky z pamětní knihy Kvildy založené farářem Karlem Rudym r. 1922 a z kroniky obce Bučina (Buchwald), vedené Aloisem Kufnerem v letech 1922 – 1934. Knížku uzavírá soupis  literatury i pramenů a  plán Kvildy, v němž jsou zanesena popisná čísla všech domů  v situaci z roku 1946.

Mgr. Jaroslava Vávrová, Kapitoly z minulosti Kvildy.  Druhé, rozšířené vydání, tisk Dragon Press Klatovy, 144 s., 37 ilustrací  a fotografií  v textu, přílohy. Kvilda 2005.  ISBN  802395105X   

Objednávky:

Mgr. Jaroslava Vávrová
jaroslava.kvilda@seznam.cz
tel.č. 388 43 55 80, 731 566 152


 

 

 

… Jsou oblasti, které nás lákají a vábí nejen svou krásou, ale i něčím neobyčejným, jedinečným a neopakovatelným. Mezi ně zcela jistě patří  i Šumava se svými Pláněmi. Po dlouhá staletí přetvářel člověk nekonečné prostory hlubokých lesů. Je obdivuhodné, že lidé dokázali v této sice krásné, ale drsné krajině vytvořit prosperující obec. Předpokladem jejich úspěchu bylo využívání místních přírodních zdrojů, ať už to bylo dřevo, křemen nebo síla vodních toků. Chovem dobytka, dřevorubectvím, sklářstvím a všemi možnými řemesly dokázali být téměř soběstační a navíc se uplatnili se svými výrobky nejen v širém okolí, ale i za hranicemi. Hodnoty, které vytvořily a vytvářely celé generace především českých Němců, ale i Čechů a občanů jiných národů, hodnoty, kterými z nehostinné krajiny učinili svůj domov, zničil nacismus a zrůdná ideologie fašistického Německa. Důsledkem masového fanatismu bylo rozpoutání nejhrůznější války v dějinách lidstva. Nástup dalšího totalitního režimu pak zavinil nejen zboření více než sta domů a likvidaci prosperujících podniků, ale i zánik mnoha dříve vzkvétajících osad, z nichž některé jsou už téměř zapomenuty. Snad se Kvildě podaří navázat na své tradice a historii, nadýchnout se, objevit znovu svého „genia loci“ a stát se opět klenotem uprostřed zelenomodrých hor…