HISTORIE POUTNÍHO MÍSTA KREUTZWINKEL | OBECNÍ ÚŘAD HAMRY

              Poutní místo Kreutzwinkel – Křížkov

     Poutní místo Kreutzwinkel – Křížkov bylo vybudováno obcí Hamry ve spolupráci se sdružením rodáků německé národnosti Künische Gemeinde Hammern ( Královská obec Hamerská ) a bavorskou obcí Lam. Tento projekt  byl spolufinancován z prostředků EU  v rámci iniciativy Společenství INTERREG III.A .

     V rámci projektu byla odstraněna suť na původních základech  kaple zbourané v roce 1958, kde bylo odhaleno zachovalé obvodové zdivo do výšky cca 2m, část kamenné podlahy, dále se našly žulové zárubně vchodových dveří, drobné kovové předměty a kamenná deska  s vypouklým znakem erbu Krakovských z Kolovrat s letopočtem 1731. Byl vztyčen dřevěný šest metrů vysoký kříž a informační tabule.

     Pár fotografií a vzpomínek zůstalo z kaple v zadních Hamrech, opodál původní silnice do Železné Rudy, uprostřed skupinky domů – Křížkov ( Kreutzwinkel ). Tato mešní kaple byla založena a vystavěna v roce 1730 - 1731 svobodníkem Janem Tornerem, jako prostá nevelká stavba bez vnějších ozdob, v půdoryse založeném do kříže. Střed kaple tvořil čtverec s kosími rohy, k západní straně přiléhala předsíň s kruchtou. Nad vchodem byla kamenná deska se znakem a letopočtem 1731, která byla nalezena při odstraňování sutě a uložena v místním kostele Panny Marie Bolestné. Tato deska je tesaný žulový kvádr o rozměrech 100 x 60 x 15 cm  s vypouklým znakem – jednoduchou variantou erbu Krakovských z Kolovrat, svobodných pánů z Újezda, kteří jej používali od roku 1725. Kostelní stavbu inicioval a financoval patrně Vilém Albrecht II. z Kolovrat (1678 – 1738 ), proto byl erb umístěn na kapli. Pod znakem vytesaný nápis „Desenitz“ značí panství Dešenické, které Kolovrati vlastnili pravděpodobně od roku 1668 a Hamry k němu v té době náležely.

     Uvnitř kaple byly tři rokokové oltáře s bohatě řezanými akantovými rozvilinami. Nad šindelovou střechou byla cibulová vížka. Na oltáři byl stříbrný pacifikál s autentizovaným ostatkem svatého Kříže ( odtud také název osady odvozený od patrocinia zasvěcení kaple), který darovala roku 1736 Kateřina Knittlová.

        Z poutního místa je malebný výhled do Úhlavského údolí, protější stráně zvané Knížecí Dvůr s jednou z pěti opravených Hamerských kapliček. Strání stéká Koutský potok (Winkelbach) tvořící mokřady jako součást Přírodní památky Královského Hvozdu.

     Vznik obce Hamry započal těžbou železa na Šumavě ve 14. století a jedna z nejstarších železných hutí je připomínána roku 1422 právě v dnešních Hamrech. První zmínky o obci pochází z roku 1429, jméno dostala podle hamru, který vedl k založení obce. Zpracování železné rudy postupem času vystřídala výroba skla a tím spojené sklářské hutě, které po jejich zániku vystřídaly sedlácké dvorce. Třicettři dvorců tvořilo Hamerskou rychtu, jednu z největších z osmi králováckých  rychet správního celku Královský Hvozd zaniklého roku 1860.

     Obec se rozkládá na svazích Úhlavského údolí. Po roce 1948 se obec ocitla v hraničním pásmu a řada usedlostí zanikla. Výstavbou Nýrské vodní nádrže byla část obce zatopena. Významnou památkou je kostel Panny Marie Bolestné z roku 1773, který po druhé  světové válce postupně pustl. Počátkem devadesátých let minulého století byl díky darům německých rodáků a aktivitě sdružení Künische Gemeinde Hammern opraven a 16.7. 1993 vysvěcen.

Ke kostelu vede  pěší stezka s osmi zastaveními „Společné cesty Panny Marie s Ježíškem“.“ realizována obcí a vysvěcena Plzeňským biskupem v roce 2004.Do původních žulových kamenů z bývalé křížové cesty byly osazeny keramické plastiky od klatovského keramika Gustava Fifky, vyjadřující sedm bolestí Panny Marie. Další 4 plastiky zdobí prostory kostela.