SRNÍ A OKOLÍ : V ZÁVĚREČNÝCH DNECH VÁLKY UMÍRALI NA ŠUMAVĚ VOJÁCI

V závěrečných dnech války umírali na Šumavě vojáci

Bojištěm druhé světové války byla také Šumava. V květnových dnech roku 1945 se totiž vstup jednotek třetí americké armády George Pattona na území centrální Šumavy neobešel bez bojových operací. Ty si v posledních dnech války vyžádaly ještě mnoho obětí na životech vojáků obou válčících stran. Zbytky wehrmachtu totiž v členitém terénu kladly poslední zoufalý odpor.

Pamětníků příchodu Američanů na Šumavu však již mnoho nežije. O to cennější jsou jejich svědectví, která jsou zachycena v kronikách šumavských obcí.

Farní kronika Srní zaznamenala sled událostí v okolí obce od 4. května 1945. Ve zmíněný den postupovali Američané po silnici ze Železné Rudy do Hartmanic. Proti nim se postavily oddíly německé Školy praporečníků, které obsadily Prášily a Srní. Boje zaplatily obě strany mnoha životy vojáků. Američané po soustředěné palbě ještě večer pronikli přes Skelnou do Dobré Vody a Hartmanic. Následujícího dne za sílícího dunění děl obsadili Prášily a silnici z Rejštejna do Dlouhé Vsi. Němečtí vojáci opustili Srní.

V neděli 6. května postupovali Američané od Prášil přes Velký Bor k Srní. Cestou naráželi na slábnoucí odpor nepřítele, který opouštěl pozice a stahoval se k Modravě. Za soumraku překonala osvoboditelská vojska tankové zátarasy u Zelené hory a zastavila se na noc v Srní-Mosau. Příští den ráno je přišli pozdravit první zvědaví obyvatelé Srní. Vzácné svědectví o posledních dnech druhé světové války na Šumavě pochází od Heinricha Krampeho, faráře ve Zhůří, dřívějším Haidl am Ahornbergu. Vojenský střet ve Zhůří byl patrně největším bojovým konfliktem americké a německé armády v oblasti horní Šumavy. Krampe ve svých zápisech podrobně líčí přelety bombardovacích letadel i stále silnější příliv uprchlíků z Ukrajiny, Pruska, Slezska, Bukoviny a dalších míst.

Už v polovině dubna 1945 se ve Zhůří ubytovali první němečtí vojáci ze západní fronty. Na kopci nad vesnicí si zřídili pozorovatelnu. Když se ve Zhůří objevila znenadání početná bojová jednotka Schörnerovy armády, zmocnil se místních obyvatel neklid stupňovaný i zprávami o příchodu Američanů do Železné Rudy. Napětí poněkud polevilo, když 4. května ráno německá vojska Zhůří opustila a obyvatelé mohli vyvěsit bílé vlajky. Ještě téhož dne se však německé oddíly do vsi vrátily. Ve čtvrtý květnový den se pokusilo několik amerických obrněných vozů proniknout do obsazené vesnice. Uvítala je však zběsilá a vytrvalá palba fašistů. Američané jen s velkými obtížemi vyprostili zraněné vojáky ze dvou pancéřových vozidel a ustoupili směrem k Brunstu.

Následujícího dne brzy ráno opustili téměř všichni obyvatelé vesnici a uchýlili se do Kochánova a Javorné. Za hustého deště Američané zaútočili. Obránci i utočníci bojovali úporně o každý dům, až se celá osada dostala do rukou Američanů. Ve Zhůří vyhořelo sedm domů, bez poškození nezůstala ani ostatní stavení, v oknech nezbyla jediná nepoškozená tabulka skla, kostel přišel o střechu. V těžkém boji, jak poznamenává farář Krampe, padlo deset Američanů.

Zveřejněno se souhlasem autora :

PhDr. Vladimír Horpeniak
Muzeum Šumavy, Kašperské Hory

Zhůří před válkou