Spolu s otevřením hraničního přechodu Modrý sloup byly od 15. 7. 2009 otevřeny další dva hraniční přechody do Bavorska – jeden pod Poledníkem a druhý v blízkosti pramenů Vltavy. Tyto však zůstaly poněkud ve stínu tolik diskutovaného Modrého sloupu. Ale pro milovníky toulek Šumavou určitě zasluhují pozornost.
Hraniční přechod pro pěší turisty směrem od Poledníku k Hirchbachschwelle do Bavorska byl otevřen 15. 7. 2009 a je možné přes něj přecházet každoročně od 15. 7. do 15. 11.
V tomto článku se dozvíte:
Obě varianty, jak z Modravy, Srní tak i z Prášil, představují (spolu s výletem po Bavorském lese) zhruba 30 km dlouhou celodenní túru bez možnosti zakoupení občerstvení na cestě. Jídlo a pití je tedy třeba nést s sebou.
Směrovka k přechodu po žluté značce je stroze označena jako Hraniční kámen č. 16/14.
Trasa vede nejprve 0,5 km po travou zarostlé cestě, pak se lomí vpravo k hranici, k níž se dojde po dalších 200 m po vyšlapané pěšině.
Hranice probíhá za Jelením potokem, přes nějž se přechází po dřevěné lávce.
Jelení potok, který pramení na české straně na úbočí Poledníku, se tady dotýká hranice, aby o něco níže pokračoval po německé straně jako Hirschbach. Patří k hlavním přítokům, jež naplňují přehradní nádrž Frauenau.
Dál po německém území již vede široká cesta a 200 m od hranice, kolmo na ni, následuje štěrkovaná lesní silnička, kde dřevěný rozcestník ukazuje směrem k Hochschachten a k Buchenau (po silničce dolů).
Aby bylo pro běžného turistu vůbec účelné tento hraniční přechod překračovat, je třeba si zvolit jako cíl jednak vodní nádrž Hirschbachschwelle (vzdálenost 1 km), pak bývalé pastviny Kohlschachten a Hochschachten. Mezi nimi se prochází perlou této oblasti, slatinným územím Latschenfilz. Od dřevěného ukazatele na zmíněné silničce sejdete 0,5 km dolů na rozcestí, kde se dáte vlevo do protisměru podle směrovky (se symbolem listu, příp. zelené šipky – obě vedou po stejné trase) na Hochschachten.
Po 300 m přijdete k vodní nádrži Hirschbachschwelle. Zemní hráz na potoce Hirschbach vytváří jezírko, v němž se zrcadlí okolní, doposud zelené stromy. Zadržovaná voda umožňovala dříve splavovat palivové dříví na strmém úseku potoka. Po otevření stavidla se zvýšil stav vody a bylo tak možné dopravit vhozené kmeny dál po řece Regen až do Regensburgu
.
Vlevo za jezírkem pokračujete po vyšlapané stezce již částečně uschlým lesem na bývalé pastviny Kohlschachten (necelých 1,5 km odtud). Patřily k panství Glashütte a byly to jedny z největších pastvin dobytka v tomto území. První zmínka je o nich z roku 1733, naposledy využívané byly v roce 1961.
Z Kohlschachten vede dál značená trasa po podvalovém chodníku napříč vrchovištním rašeliništěm Latschenfilz.
Kolem dvou slatinných jezírek v lokalitě Hintere Sulz směřuje ke třetímu, největšímu z nich, malebnému Latschensee, obklopenému kosodřevinou a rašelinnou vegetací.
Od Latschensee na Hochschachten je jen málo přes půl kilometru. Stejně jako na Kohlschachten tady dříve byly pastviny. Je odtud výhled na Velký Javor a na mnoha místech rostou i odumírají staré stromy bizarních tvarů.
Přes pláň sejdete dolů (směrovka se symbolem vlka) k parkovišti jízdních kol (Fahrradplatz). Informační tabule názorně seznamuje návštěvníky s tímto chráněným územím. Zpět můžete pokračovat po stezce lesem podle ukazatele se symbolem vlka na Kohlschachten, kde odbočíte a po zelené šipce (opačným směrem, než při cestě tam) se vrátíte kolem vodní nádrže Hirschbachschwelle k hraničnímu přechodu.
Abyste se toutéž, sice o něco kratší, ale obtížnější cestou nemuseli vracet zpět, odbočte od parkoviště jízdních kol vpravo na lesní, mírně klesající, štěrkovanou silničku, označenou jako Radweg č. 6, směr Buchenau.
.
Po 2 km překračuje kamenný most přes Hirschbach, stáčí se takřka do protisměru a po 0,5 km, v místě, kde je napravo srubový přístřešek, začíná stoupat. To je důležitý orientační bod – 100 m za ním vpravo, šikmo do protisměru vzhůru odbočuje rovněž štěrkovaná cesta. Je neznačená, jen s malým symbolem zákazu vjezdu cyklistů. Po ní, 3 km vzhůru, bez dalšího odbočování, se přes rozcestí, kde jste při cestě tam odbočovali k nádrži Hirschbachschwelle, dostanete zpět k hraničnímu přechodu.
Za návštěvu by stála i originální přehradní nádrž na pitnou vodu Frauenau, ale k ní je od Hochschachten dalších 6 km, sice z kopce, ale pak se to musí opačným směrem vyšlapat, čímž se vzdálenost prodlouží o 12 km.
Obě varianty, jak Modravy, Srní tak i z Prášil, představují zhruba 30 km dlouhou celodenní túru bez možnosti zakoupení občerstvení na cestě. Jídlo a pití je tedy třeba nést s sebou.
Celá trasa: Modrava – Hochschachten a zpět 30,5 km (s návratem přes Kohlschachten 28 km)
Celá trasa: Prášily – Hochschachten a zpět 30,5 km (s návratem přes Kohlschachten 28 km)
Vzdálenosti od hraničního přechodu Hirchbachschwelle
Vzdálenosti od Hochschachten – parkoviště jízdních kol
( mapka ve vyšším rozlišení zde ... )
A – odbočka na žlutou značku k hraničnímu přechodu
B – hraniční přechod
C – štěrkovaná silnice, po níž se sejde na rozcestí k Hirbachschwelle - (D)
D – pokračovat v protisměru podle směrovky na Hochschachten (zelená šipka)
X – Kohlschachten – varianta zpáteční cesty přes toto místo
E – parkoviště jízdních kol u Hochschachten - volba varianty návratu přes Kohlschachten (X) nebo po silničce Radweg č.6 (F)
F – místo odbočení z Radweg č.6 na neznačenou silničku zpět k hraničnímu přechodu
Po prohlídce Bavorského lesa se turista musí vracet zpět do Čech stejným přechodem. Případná okružní trasa s návratem do výchozího místa (Modrava, Srní nebo Prášily) přes jiný hraniční přechod by byla časově náročná a pro běžného pěšího turistu nejspíš nepřijatelná.
Zdatný turista by musel projít v prvním případě až k hraničnímu přechodu Modrý sloup, pak na Březník a zpět do Modravy. To je trasa neuvěřitelně dlouhá (skoro 50 km, z toho je přes polovinu po území NP Bavorský les a vede přes Velký Roklan).
V druhém případě, tj. z Prášil by se musela volit trasa přes Frantův most pod Poledník, přes hraniční přechod Hirschbachschwelle do oblasti „Schachten und Filze“, odtud k hraničnímu přechodu Gsenget a zpět do Prášil. Tady je vzdálenost příznivější a nepřekročila by 35 km.
Obě varianty jsou směrovány kolem vodní nádrže Hirschbachschchwelle, dál přes Kohlschachten a Latschensee na Hochschachten. To jsou cíle, kvůli nimž stojí za to tuto cestu vážit. I v případě návratu po stejné trase znamenají celodenní túru - stejně jako z Modravy, tak i z Prášil (přes Frantův most) 30 km.
Vzhledem k náročnosti trasy není využití tohoto přechodu pro běžné turisty zatím příliš lákavé. To jsem pochopil, když jsem viděl frekvenci pohybu turistů tímto úsekem. Během hodiny, tady prošly jen dvě dvojice starších německých turistů, kteří se šli z parkoviště v Buchenau podívat na Poledník.
Text a foto: Pro ŠumavaNet.CZ František Janout