POHRANIČNÍ ROTA BUČINA | KVILDA A OKOLÍ

S laskavým svolením autora přinášíme úryvek z knihy Mgr. Zdeňka Šmídy o životě pohraničních jednotek u šumavských hranic – informace zde.

Počínaje pohraniční rotou Bučina úsek Volarské brigády mířil do souvislého pásu šumavských osad jenž se rozkládaly na horských pláních. Rota Bučina dostala svůj název od stejnojmenné obce. Rota se nacházela na místě dnešního hotelu Alpská vyhlídka, který byl vystavěn ze základů Pešlovy chaty. Chatu dostavěla rodina Pešlova v roce 1937. Po válce rodina chatu opět zprovoznila, ne však na dlouho.

V 50. letech Pešlovu chatu zabírá Pohraniční stráž a upravuje si ji pro svoje účely. Začíná zde sídlit třetí rota Volarské brigády Bučina, dislokována k praporu ve Kvildě. K chatě přiléhaly dva domky, kde taktéž byli ubytováni pohraničníci, domky byly vystavěny v 50. letech. Po zrušení Volarské brigády v roce 1962 byla rota pod č. 14 přičleněna k Sušické brigádě a praporu ve Kvildě, kde byla zrušena k 28. únoru 1964 v souvislosti s novou koncepcí ochrany státních hranic.

Co přetrvalo z roty Bučina do dnešní doby?

Pešlovu chatu zde sice nenajdeme, nicméně jeden ze dvou (tzv. finských) domků je takřka v původním stavu (druhý domek je zrekonstruovaný). Je třeba připomenout, že zrušené roty v 60. letech se místy využívaly jako odloučená stanoviště nových rot. Tuto funkci plnila i Bučina. Byla zde dokonce umístěna i odposlouchávací zařízení proti nepříteli ze západní strany hranice. Nedaleký hraniční přechod Bučina/Finsterau byl neustále vojskově pozorován z obou stran hranice. Elektrifikovaný drátěný zátaras protínal cestu vedoucí ke státní hranici zhruba v místech, kde dnes probíhá replika drátěného zátarasu vybudovaná v roce 2008. Kromě repliky drátů se zde lze setkat s dalšími prvky ostrahy a ochrany hranic – protitankové jehlany, pozorovatelna, ale i tabulky upozorňující na zákaz vstupu do zakázaného a hraničního pásma. Celý tento systém je, dle mého názoru, vkusným památníkem železné opony upomínající na studenou dobu. K oživení zaniklé vsi Bučina patří bezesporu hotel Alpská vyhlídka, který symbolizuje moderní podobu bývalé Pešlovy chaty (v roce 2004 byla Pešlova chata zbourána, v následujících letech proběhla výstavba hotelu Alpská vyhlídka, hotel byl návštěvníkům otevřen v roce 2010) a obnovená kaplička.

Pan Š. J. vzpomíná na službu na Bučině v letech 1959-1961 (celá vzpomínka je publikována v knize, její část zde pouze pro web sumavanet.cz). „Na rotě bylo 48 pohraničníků. Pešlova chata coby rota měla cimry, společenskou místnost s malou televizí, místnost na úschovnu dřeva, kotelnu a jídelnu. Další součástí roty byla kuchyně. Strava byla vždy výborná. Jak kdo přišel ze služby, tak dostal najíst. U Pešlovy chaty stála latrína a finské domky (kde byli ubytováni i důstojníci s rodinami). Z rozhledny u Pešlovky jsme z velikého dalekohledu pozorovali prostor - okolí roty a pohyb ve vesnici Finsterau, často zde létala americká špionážní letadla - cessny. Měli jsme svoje polní hospodářství - maštal, prasata, krávy, sklizeň sena. Pro dopravu jsme používali koně. Dále nám náš vozka vozil proviant z Kvildy. U hraničního přechodu probíhala cvičení a nájezdy americké armády. Při cestě z roty na Kvildu stála malá pozorovací hláska. V létě se musela pod elektrifikovaným zátarasem vysekávat tráva. Když napršelo, tak tráva svítila. V zimě byl zátaras pod sněhem a v mrazu se dráty trhaly - pracně jsme to museli spojovat. Silnice z Bučiny do Kvildy byla podminována. Na průjezd vozidly to nemělo žádný vliv. Byla tam rozbuška a kdykoliv připraveno k odpálení (tenkrát se zaminovávaly přístupové cesty a komunikace u hranic s Německem, kde se předpokládal případný násilný nástup nepřátelských vojsk - pozn. autora).“